Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Cultural Conflicts in the Writing of Hanif Kureishi
Dongresová, Marta ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Situace imigrantů v Británii inspiruje autory již po několik desetiletí a Hanif Kureishi není výjimkou. Kulturní původ mu umožňuje popsat v dílech zkušenosti imigrantů realistickým způsobem a jeho postavy představují konflikty se kterými se imigranti musí potýkat během svého života mezi lidmi, kteří se řadí k dominantní kultuře státu. Bakalářská práce se zaměřuje na román The Buddha of Suburbia, který je pro ni stěžejní, ale také obsahuje krátké odbočky ve kterých se dotýká dalších Kureishiho děl, jež byla publikována mezi polovinou 80. let až do konce let 90., např. The Black Album, My Son the Fanatic, My Beautiful Laundrette, The Rainbow Sign a Sammy and Rosie Get Laid. Celá diskuse se skládá ze tří hlavních částí a začíná kapitolou věnovanou teoretickým termínům a jejich definicím, které jsou nezbytné pro všechny analýzy literatur diaspory. Tyto pojmy jsou dále aplikovány na Kureishiho díla na následujících stranách práce. Druhá kapitola se soustředí na konflikty, které zažívá první generace imigrantů, jejíž zástupci se snaží formovat svou osobnost zatímco oscilují mezi kulturou své původní domoviny a Anglie. Třetí kapitola se zabývá druhou generací imigrantů narozených v Británii, kteří chtějí získat identitu v Anglii, ale neustále se potýkají se stereotypy, nepřátelstvím a předsudky vůči...
Representation of the House in British Fiction /1906-2009)
Hanzlová, Tereza ; Grmelová, Anna (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na různorodá ztvárnění domu ve vybraných britských románech od roku 1906. Romány byly vybrány na základě důležitosti připisované domům v rámci jejich "architektury" - v kontextu děje, postav a prostředí, každý nabízí jedinečný obraz domu. Dům je vnímán jako domov, jako majetek, či jako umělecké dílo. Romány E.M. Forstera, Johna Galsworthyho a Simon Mawera jsou nahlíženy optikou Fenomenologie, jmenovitě skrze eseje Martina Heideggera, Jana Patočky a Anny Hogenové. Takové zkoumání přináší vhled do motivace jednotlivých postav, ale také hlubší porozumění funkcí a rolí domu ve fikci stejně jako v realitě. Všechna díla jsou tudíž studována v kontextu širšího sociálního, kulturního a estetického pozadí. Klíčová slova: Britský román, Fenomenologie, Dům, Domov, Modernismus, Umělecké dílo
Immigrants in the Metropolis
Dongresová, Marta ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Varhaníková, Halka (oponent)
Městské prostory se v literatuře objevují již velmi dlouho a zdá se, že fascinují i současné spisovatele. Konstrukce měst je obzvláště složitá v postkoloniální britské beletrii, která popisuje městskou krajinu z perspektivy první a druhé generace imigrantů ze zemí bývalých britských kolonií. Všechny romány, které jsou v práci analyzovány, jsou dějově zasazeny do Londýna a jejich postavy jsou přistěhovalci jihoasijské a karibské diaspory v Británii: diplomová práce se soustředí jmenovitě na Brick Lane (Monica Ali), White Teeth (Zadie Smith) a Life Isn't All Ha Ha Hee Hee (Meera Syal). Práce ale obsahuje i krátké odbočky, ve kterých se dotýká několika starších děl, která se také soustředí na prožitky imigrantů v Londýně: The Lonely Londoners (Sam Selvon), The Satanic Verses (Salman Rushdie) a The Buddha of Suburbia (Hanif Kureishi). Celá diplomová práce se skládá z pěti částí a je uvedena kapitolou věnovanou teoretickým termínům, které jsou nezbytné k analýzám identit imigrantů a městských prostor. Zmíněná teorie je dále aplikována na vybrané romány od Ali, Smith a Syal. Celkově se diplomová práce soustředí na to, jak postkoloniální subjekty vnímají Londýn v závislosti na své genderové identitě, ale i na příslušnosti ke konkrétní generaci přistěhovalců ze které pochází. Diskuse rozebírá hluboké...
Cultural Conflicts in the Writing of Hanif Kureishi
Dongresová, Marta ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Situace imigrantů v Británii inspiruje autory již po několik desetiletí a Hanif Kureishi není výjimkou. Kulturní původ mu umožňuje popsat v dílech zkušenosti imigrantů realistickým způsobem a jeho postavy představují konflikty se kterými se imigranti musí potýkat během svého života mezi lidmi, kteří se řadí k dominantní kultuře státu. Bakalářská práce se zaměřuje na román The Buddha of Suburbia, který je pro ni stěžejní, ale také obsahuje krátké odbočky ve kterých se dotýká dalších Kureishiho děl, jež byla publikována mezi polovinou 80. let až do konce let 90., např. The Black Album, My Son the Fanatic, My Beautiful Laundrette, The Rainbow Sign a Sammy and Rosie Get Laid. Celá diskuse se skládá ze tří hlavních částí a začíná kapitolou věnovanou teoretickým termínům a jejich definicím, které jsou nezbytné pro všechny analýzy literatur diaspory. Tyto pojmy jsou dále aplikovány na Kureishiho díla na následujících stranách práce. Druhá kapitola se soustředí na konflikty, které zažívá první generace imigrantů, jejíž zástupci se snaží formovat svou osobnost zatímco oscilují mezi kulturou své původní domoviny a Anglie. Třetí kapitola se zabývá druhou generací imigrantů narozených v Británii, kteří chtějí získat identitu v Anglii, ale neustále se potýkají se stereotypy, nepřátelstvím a předsudky vůči...
Representation of the House in British Fiction /1906-2009)
Hanzlová, Tereza ; Grmelová, Anna (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na různorodá ztvárnění domu ve vybraných britských románech od roku 1906. Romány byly vybrány na základě důležitosti připisované domům v rámci jejich "architektury" - v kontextu děje, postav a prostředí, každý nabízí jedinečný obraz domu. Dům je vnímán jako domov, jako majetek, či jako umělecké dílo. Romány E.M. Forstera, Johna Galsworthyho a Simon Mawera jsou nahlíženy optikou Fenomenologie, jmenovitě skrze eseje Martina Heideggera, Jana Patočky a Anny Hogenové. Takové zkoumání přináší vhled do motivace jednotlivých postav, ale také hlubší porozumění funkcí a rolí domu ve fikci stejně jako v realitě. Všechna díla jsou tudíž studována v kontextu širšího sociálního, kulturního a estetického pozadí. Klíčová slova: Britský román, Fenomenologie, Dům, Domov, Modernismus, Umělecké dílo
Space in Contemporary British Fiction
KUČEROVÁ, Blanka
Práce se zaměří na pojetí prostoru v současném britském románu; nejprve zmíní nejvýznamnější představitele současné románové tvorby v Anglii (McEwan, Graham Swift, Martin Amis) a stručně charakterizuje dobu, ve které romány vznikly. Poté se zaměří na průřez dílem Iana McEwana a na vybraných románech se bude snažit zachytit proměny McEwanovy tvorby směrem ke globalizaci prostoru jeho děl. Jádrem interpretační analýzy budou romány Betonová zahrada (The Cement Garden), Cizinci ve městě (The Comfort of Strangers), Amsterdam, Sobota (Saturday), Solar a Mlsoun (Sweet Tooth). Součástí kapitoly o prvním McEwanově románu bude srovnání s Goldingovým Pánem much (Lord of the Flies).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.